Srovnání využití 1 ha kukuřice pro bioplyn vs. 1 ha osídlené plochy
"Potřebujeme dvě Země" je naléhavou připomínkou, že optimalizace vesmíru je nezbytná a že je třeba zastavit nesmyslné neefektivní plýtvání vesmírem.
Ukazuji kukuřičné pole pro nejhorší termín greenwashingu, který znám: říká se mu bioplyn.
Ve skutečnosti se však jedná o poušť, kde může růst pouze tato kukuřice, vše ostatní je chemicky utlučeno.
A nyní provedeme velký srovnávací test: 1 ha kukuřičného pole proti 1 ha osídlené plochy. Vytvoříme 4 kritéria:
- Výnosy elektřiny za rok
- Možnost ukládání a uvolňování elektrické energie
- Infrastruktura pro elektromobilitu
- Obytný prostor
Kukuřičné pole umí jedinou věc: z této kukuřice se vyrobí 17 MWh elektřiny. Někde daleko je recyklační závod. Tam je plynový motor a ten z tohoto jednoho hektaru rovnoměrně po celý rok tlačí do sítě 2 kW.
V obytné oblasti máme naopak jeden MW fotovoltaiky. Protože je orientována ve směru východ-západ, lze v Rakousku očekávat roční výnos 850 MWh, což je 50krát více.
Pak máme v osadě 2500 kWh baterií. A ty mohou jít do sítě nebo ze sítě se 400 kW. Někdy je nutné odebírat elektřinu ze sítě. Nedávno došlo k incidentu, kdy ze sítě vypadlo 1,4 GW zátěže. Samozřejmě se zvýší frekvence sítě. Na trhu se síťovou frekvencí se pak objeví výzva, aby se ze sítě odebralo co nejvíce elektřiny.
Takže buď 400 kW dovnitř, nebo 400 kW ven, to by měla být kapacita osady.
Díky synergickým efektům zcela nového elektrického systému pak máme k dispozici také 1 MW rychlonabíjecí kapacity. To je zajímavé, protože pokud je v blízkosti frekventovaná silnice, lidé si vždy přijdou dobít. Elektromobily jsou velmi tiché, takže to není problém.
Nabíjecí síla má také určité pozadí: Proč tu vůbec jsem? Jedním z mých akcionářů je zakladatel firmy v Horním Rakousku, který zakládá společnost na skladování elektřiny. A ten mě s ním zkontaktoval. Měl politický kontakt, který zde nyní mohu prezentovat. Bude také koordinovat vývojové práce pro všechny speciální systémy, které chceme používat.
Kvůli rychlonabíjení bylo před 100 lety senzací, když měl někdo telefon. To musel být velmi bohatý člověk. Dnes dáte telefon každému pětiletému dítěti, abyste pomocí GPS viděli, kde běhá.
Podmínky jsou tedy zcela odlišné. Mnoho věcí, které jsou dnes šíleně drahé, se stane samozřejmostí.
|